Sobota

17.6-2017

Jdu na pravidelnou ranní procházku po zahradě. Je po dešti a všechno vypadá krásně svěží, já bych nebyla svěží ani v případě, že bych si stoupla přímo pod okap. Mám po pěti nočních směnách a od upadnutí do bezvědomí jsem jen malinký krůček. Spoléhám na víkend, budu odpočívat. Co však rozhodně nebudu je pěstování lilků. Ač vzděláním jsem  chemik, snažím se pěstovat svoji zeleninu bez pomoci chemických prostředků, k těm se uchyluji jen velmi vzácně a v případě, že vše ostatní selhalo. Moje velmi krásné lilky si nejdříve oblíbily molice a nyní je napadlo padlí, to mě rozčílilo. Vrátím se k normálu a ty dva lilky ročně si koupím, nechci, aby se škůdci rozšířili na další plodiny. Naopak velkou radost mi dělá drobné ovoce. Ostružiny se prohýbají pod množstvím plodů, musím vymyslet, jak je podepřít. Na muchovníku se postupně modrají kuličky, ale ještě jsem neochutnala, ptactvo je rychlejší a keř je obrovský, takže nějaké zakrytí nepřichází v úvahu. Borůvky Duke byly veliké a sladké a ty jsem snědla já, mám ještě malý keř, takže jich nebylo mnoho. Naprosto nadšená jsem z malin Glen Ample, vyrostly vysoké statné šlahouny se spoustou plodů, které jsou veliké a chuťově vynikající, mňam! Už vím, co poroste v dalším řádku vinohradu, snad budou bohatě odnožovat. Jdu si uvařit kafe, padá mi hlava na klávesnici.